Li Po - Vsechno ma svuj cas [tekst, tłumaczenie i interpretacja piosenki]

Vidím padat list, pomalu pluje vzduchem
Jak tyhle harmonie co ti prostupují sluchem
V tom pohybu se zračí, zračí celý život
Sleduj a pochopíš, že každej tu má svoje místo
V přírodě, z který se snažíme tak vydělit
To že k ní patříme si dokazujem v posteli
To jsme my, máme potřeby, ale nejsi pes co odběhne
Jsi člověk a láska tě dělá člověkem
Nemůžeš myslet aniž by si snil, nemůžeš snít
Aniž bys pochopil, že všichni potřebujem cíl
Znova a znova tečou slova, znám potřebu mlčení
Jsou dny zápasu, jako dny smíření
Doteď nechápem smrt a jak uchopit náhodu
Když je štěstí křehčí, než ten list javoru
Co za malou chvíli skončí svojí krátkou pouť
Nebuď věčně kovářem svojich vlastních pout
Všechno má svůj čas jako život v nás
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář
Uč se nechat plynout, to co plynout má
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá
Všechno má svůj čas jako život v nás
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář
Uč se nechat plynout, to co plynout má
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá
Myslím lásku matky, co k sobě tiskne dítě
Kde se v lidech bere touha předávat ten příběh?
Ve světě, kterej umí studit jako horskej pramen
Ve světě, kde se k sobě s úctou často nechováme
Myslim na otce co vstávaj, vyrážej do zimy
Aby uživili rodiny, zlomili ty pochyby
O sobě, o cestě, kterou si zvolili
štěstí rodiny ukazuje na jejich motivy
žijem v době, víš, kde pro ideály je jen smích
Kde se lidi zavíraj před lidma ve svých palácích
Co mě dělí ale od těch, co se snaží každej den
Projít se vztyčenou hlavou hrdě svojím životem?
Ano čím jsem já, raperem, kouzelníkem slova?
Co ty spousty dalších, co se nemaj za co schovat
Síla lidskosti, nech jí týct, nezáří, má svůj cíl
Když se k ní přikloníš, člověk se promění
Všechno má svůj čas jako život v nás
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář
Uč se nechat plynout, to co plynout má
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá
Všechno má svůj čas jako život v nás
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář
Uč se nechat plynout, to co plynout má
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá
Žijem v době, víš, kde pro ideály je jen smích
Kde se lidi zavíraj před lidma ve svých palácích
Co mě dělí ale od těch, co se snaží každej den
Projít se vztyčenou hlavou hrdě svojím životem?
Ano čím jsem já, raperem, kouzelníkem slova?
Co ty spousty dalších, co se nemaj za co schovat
Síla lidskosti, nech jí týct, nezáří, má svůj cíl
Když se k ní přikloníš, člověk se promění
Všechno má svůj čas jako život v nás
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář
Uč se nechat plynout, to co plynout má
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá
Všechno má svůj čas jako život v nás
Od kroku dítěte po vrásčitou tvář
Uč se nechat plynout, to co plynout má
Ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá